Rozhodli jsme se koupit našemu synovi štěně jako dárek za vysvědčení. Nikdy jsme psa doma neměli, ale pravděpodobně vyslyšíme synových proseb, moc si pejska přeje. Máme však obavu, zda zvládneme výchovu a starost o psa. Poradíte nám?

      Aby byl pes pro dítě opravdovým přínosem a dokázal splnit alespoň část jeho vysněných představ, nesmí se podcenit příprava. Je třeba zvážit, zda rodina svým způsobem života skutečně splňuje podmínky pro vlastnictví psa. S koupí psa by měli souhlasit všichni členové rodiny a mělo by být předem jasno, kdo jaké povinnosti převezme, kam se psem v době dovolené atd. Také je třeba si uvědomit, že vlastnictví psa se odrazí na rodinném rozpočtu – výživa, veterinární péče, poplatky městu apod.

      Důležité je vybrat nejen správné plemeno, ale v rámci plemene i správného jedince, který dobře zapadne do rodiny. Vyplatí se nic neuspěchat a poohlédnout se po zkušeném a zodpovědném chovateli, který se vyzná v charakterech psů a dokáže poradit při výběru i při výchově štěněte. Rozhodně doporučuji rodičům pročíst literaturu týkající se výchovy a výcviku psa a od začátku vést štěně důsledně ke správným návykům. Důležité je i důkladné poučení dětí. Dítě, zvlášť malé, zhruba do 10 let věku, není pro psa ve smečkové hierarchii jedincem s vyšším postavením. Vnímá je jako partnera ke hrám, toleruje jeho neohrabané chování, ale v některých situacích v něm vidí konkurenta a může zavrčet nebo i chňapnout. Nejčastěji se jedná o případ, kdy pes něco jí a dítě by mu to chtělo vzít, ať už z misky nebo nějakou nalezenou „dobrotu“ venku. Dalším příkladem možného střetu je oblíbené místo k odpočinku, hračka, ale také třeba násilná manipulace (snaha psa zvednout) nebo tělesné potrestání. O těchto situacích je nutné s dětmi předem mluvit a naučit je, jak se správně zachovat, aby nedošlo k pokousání. Jen tak bude pes pro celou rodinu jednoznačným přínosem.